Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který nastoupil do úřadu v roce 2019, vydal jen několik hodin po nastoupení do funkce vyhlášku, kterou umožnil těžebním firmám Amazonii kácení. Zároveň předal Amazonii do rukou ministerstvu zemědělství. Bolsonaro už během své prezidentské kampaně vyjadřoval nesouhlas s Pařížskou dohodou o klimatu a otevřeně dával najevo přednost kácení deštných pralesů před jejich ochranou.

Deštné pralesy místní obyvatelé vypalují, především kvůli zemědělství a chovu dobytka. Zemědělství na ploše vykáceného pralesa je ale velmi neefektivní a krátkozraké. Popel obohatí půdu, která je sice velmi úrodná, ale kvůli dešťům dochází k rychlé půdní erozi a živiny se tak rychle vyplavují, že již po 2–3 letech se nedá půda pro zemědělství prakticky použít. Zemědělci se tedy přesunou a vypálí další část pralesa. Navíc lidé často oheň nekontrolují, a tak vypálí mnohem větší oblast, než reálně potřebují. Území původního pralesa sice znovu zaroste, ale nikdy již s takovou druhovou rozmanitostí a navíc to trvá hodně dlouho.