Menu
Menu
Aby se vytvořilo světlo, je potřeba nějaká energie, většinou elektrická. Světlo používáme snad každý, ale lze s ním i šetřit. Světlo totiž dokáže škodit lidem i ostatním živočichům. Proč? Jak svítit a používat světlo správně?
Je to energie, kterou používá snad každý z nás, svítíme si doma z lustru, světla v autě nebo malou ruční baterkou. Bereme to jako samozřejmost, vždyť nám stačí jen zvednout ruku a zmáčknout vypínač nebo otočit knoflíkem. Je potřeba si ale uvědomit, že to rozhodně samozřejmost není. Asi miliarda lidí na světě nemá k elektrické energii přístup vůbec. Aby se vám rozsvítilo v pokoji světlo, je třeba udělat spoustu kroků. Svítí se elektřinou, ale ta se musí někde vyrobit, k tomu je potřeba nějaký zdroj, obnovitelný nebo neobnovitelný (viz. článek Energetika), atd. Vývoj svícení je dlouhý. S vývojem nových světel se stále snižuje poměr tepla a zvyšuje poměr světla. Dnes již fungují efektivní úsporné žárovky, které vyrobí hodně světla za málo energie.
Vyrobené světlo je vzácná věc a je třeba s ním šetřit a efektivně ho využívat.
Zároveň každoročně přibývá světelného znečištění. Ještě větším problémem než nebe, na kterém nejsou vidět hvězdy, je negativní vliv světelného smogu na živé organismy. Pro všechny živé organismy je důležité světlo a tma – naprosto přesně daná proměnná, které odděluje východ a západ slunce, kdy je světlo nejteplejší. Na základě toho si organismy vyvinuly časový systém, který ovlivňuje jejich chování a každodenní fungování.
Tento systém potřebuje informace o střídání světla a tmy, aby byly vnitřní hodiny organismů v souladu s cyklem slunce. Východ a západ jsou tedy ukazatelem, podle kterého se srovnává denní biorytmus všeho živého. Hodiny navíc vnímají změnu poměru mezi dnem a nocí a informují nás o střídání ročních období. Částečně se to týká i člověka, především to ale ovlivňuje ostatní živočichy a rostliny. Například aby byly stromy schopné zazimovat nebo aby zvířata stihla nabrat srst a přešla do zimní fáze ve správnou dobu.
Osvětlení také vytváří umělou bariéru, přes kterou nepřeletí netopýr ani sova, nachytá obrovské množství hmyzu, které pak chybí třeba hmyzožravým ptákům ve dne.
Čím víc je v noci světelného znečištění, tím méně jsou si „vnitřní hodiny“ jisté, jestli je den, nebo noc. Posílají potom do těla nepřesné a nespolehlivé časové informace. Tento signál napomáhá řídit imunitní systém, metabolismus a další funkce tak, aby byl organismus aktivní v průběhu dne a aby v noci odpočíval. Regenerace organismu není závislá jenom na spánku, ale i na denní době – světle. Světelné znečištění (nejen světla měst a obcí) může tedy v noci způsobovat problém.
V poslední době je velkým problémem postupné zavádění LED diodového světla. Jehož předností ve srovnání s tradičními sodíkovými výbojkami je dlouhá životnost, nižší spotřeba energie, lepší možnost regulace, ale zároveň má značný podíl modré složky. Modré světlo je pro živé organismy obzvlášť silným signálem. Jsou přirozeně nastaveny tak, že ho vnímají jako svítání. Modré světlo pro tělo jednoduše znamená, že je den, tělo tak nastartuje svoji aktivitu a zabrzdí regenerační a odpočinkové procesy. Ve městech se vyměňují sodíkové lampy za levné LED diody, a problém se postupně prohlubuje. Nevědomky tím ničí okolní přírodu i zdraví obyvatel.
Veřejné osvětlení měst a obcí představuje největší zdroj světelného znečištění (v ČR je více než 1 milion veřejných svítidel). Je zřejmé, že má-li být omezování negativních dopadů umělého osvětlení na noční prostředí skutečně účinné, musí v něm hrát veřejné osvětlení klíčovou roli. Problematika veřejného osvětlení je široká, ale v každém případě by měly být ctěny jednoduché zásady: svítit jen tam, kde je třeba, jen tehdy, když je třeba, a jen tolik, kolik je třeba.
Pokud jste si odpověděli ano, podívejte se na naší aktuální iniciativu ohledně veřejného osvětlení. čím více podpisů tím lépe. Pojďme to změnit.
Důležitým krokem by mělo být zvážení, kde a proč má být osvětlení instalováno. Bohužel, často se lze setkat s osvětlením na místech, kde je jeho smysl dosti pochybný, a naopak s jeho absencí na místech, kde by bylo více než vhodné.
U běžného osvětlení komunikací by měla být osvětlená zejména samotná komunikace a její bezprostřední okolí a úroveň osvětlení by měla odpovídat typu a hustotě provozu. Zároveň by mělo být osvětlení rovnoměrné a nemělo by docházet k oslňování řidičů ani chodců. K tomuto účelu jsou vhodná funkční svítidla přímo určená pro osvětlování silnic a chodníků, která umí směrovat světlo tam, kde je třeba. Pokud je to možné, měla by být instalována vodorovně, nebo jen s minimálním náklonem, aby zbytečně neosvětlovala široké okolí.
K běžnému osvětlení komunikací by rozhodně neměla být používána svítidla bez účinné směrové optiky jako jsou koule, válce či lucerny. Taková svítidla dokážou užitečně využít jen malou část světla, zbytek uniká do širokého okolí, do oken domů a bytů a na oblohu. Důležité je také zohledňovat modrou složku světla, která je v noci pro organismy největším problémem, vhodné jsou proto teplejší světla (pod 2800 Kelvinů).
Další možnost snížení světelného znečištění je regulace v závislosti na intenzitě dopravy, patřičné technické prostředky jsou běžně dostupné. Regulací lze ušetřit nemalé finanční prostředky (obvykle až 1/3) a zároveň je tím snížena zátěž nočního prostředí – snížením například: od 21hod na 70% a od půlnoci do pěti ráno na 50% nebo někde vypnout světlo úplně. Světlo je ale důležité i kvůli bezpečnosti na ulicích, což se také musí zohlednit.
Problém pro přírodu a okolí je zejména světelné znečištění, ale dopady na lidské zdraví začínají už u nás v bytě, domě nebo v práci. Pokud na člověka působí špatné světlo v nesprávný čas dlouhodobě, může to vyústit ve špatný spánek nebo i v deprese. Velmi silným zásahem do organismu je na příklad práce na směny. Když je organismus na stálém světle, tak je desynchronizovaný zhruba za měsíc. Okamžitě se začnou projevovat problémy, primárně spánkové. Člověk si nic nepamatuje, nic si nevybaví, má špatnou náladu, změněnou chuť k jídlu a podobně. Problém je tedy hlavně modré světlo v noci, které našemu tělu říká, že je den a mate tak naše vnitřní hodiny. Jako problém se tedy jeví používání obrazovek mobilů a počítačů, které vyzařují zejména modré světlo, před spánkem a v noci. Řešením tedy můžou být různé filtry, oranžové brýle, aplikace v mobilu nebo ideálně jejich nepoužívání min. 90min. před spaním. Tyto filtry mohou také sloužit k teplejšímu zabarvení světla lamp veřejného osvětlení.
Správně je tedy používat bílé (modré) světlo jen přes den, teplé světlo večer a červené nebo žádné světlo v noci a před spánkem. Často si v domácnostech lidé instalují bílá světla po celém domě a nevědomky se tak vystavují nebezpečí. Ideální jsou světla v bytě pod 2500K, která se dají stmívat, bílé světlo jen na pracovním místě nebo v lampách, které se používají přes den a červené v pokoji jako noční svítilna. Důležitá je také intenzita světla, která by se měla snižovat s teplotou světla – naše oko potřebuje méně červeného světla než např. modrého na to, aby vidělo. Zkuste si to sami a po třech týdnech sami uvidíte, jak se vám spí, jak vstává a kolik energie cítíte.
Zajímavé odkazy:
Celou tématikou se celoživotně zabývá Hynek Medřický www.medricky.cz a www.vitaelight.com