Menu
Menu
Energie – způsob, jak využít jiné síly než té naší fyzické. My jsme si ale většinou vybrali způsob, který škodí planetě. Jak jí škodíme? Jak vyrábět energii šetrně, levně a efektivně. To vše a ještě mnohem víc se zde dozvíte.
Člověk od pradávna vyrábí energii. Dříve oheň na světlo a teplo, přičemž používal dřevo tak, že stihlo bez problémů dorůst. Později jsme ale začali vyrábět energii tak, že se to stalo pro planetu i život na ní devastující. Na výrobu tepelné energie často využíváme hnědé nebo černé uhlí a ničíme tak nejen ovzduší, ale i klima. Pomocí uhlí vyrábíme i část elektrické energie. S energiemi plýtváme, a navíc vyrábíme převážně nešetrně k životnímu prostředí a klimatu. Cesty ale jsou. Jedná se o obnovitelné zdroje, u nás zejména energie sluneční, vodní a větrná. Je čas tyto zdroje upřednostnit a nahradit jimi jak fosilní zdroje (uhlí, ropa nebo zemní plyn) nebo jaderný rozpad.
Sluneční energie se začíná využívat v poslední době čím dál více, využíváme ji především k výrobě elektrické energie. K tomu používáme fotovoltaické panely. Jsou tvořeny fotovoltaickými články, které ze slunečního světla vyrábějí elektrickou energii. Každá technologie má však i své nevýhody. Nevýhody fotovoltaických panelů jsou tři. První je zásah do krajiny jak samotnými panely (lepší je instalovat je na střechy), tak těžbou surovin, které jsou k jejich výrobě potřeba. Druhá nevýhoda je životnost panelů, která se aktuálně pohybuje kolem dvaceti letech. Vědci však již vymysleli, jak panely recyklovat, a tak se dá použít materiál z panelu, který už dosloužil, na nový funkční. Třetí nevýhodou je, že suroviny se musí někde těžit, v našem případě především křemík a lithium, které musíme dovážet, což stojí mnoho peněz a je to energeticky nevýhodné. V Krušných
horách ale máme ložisko lithia, které by se mělo začít využívat, čímž by se využití sluneční energie mohlo dále zvýšit. Sluneční energie se využívá také k ohřevu teplé vody pomocí solárních kolektorů.
Další obnovitelná energie je vodní. Tu lidé vymysleli již dříve a funguje na jednoduchém principu. Voda proudí na turbínu, která se otáčí a vyrábí elektrickou energii. Turbínu však nemůžete dát jen tak na potok, musíte mít silný proud. Abyste dosáhli silného proudu potřebujete vysoký spád a velkou masu vody. Obě tyto vlastnosti splňuje vodní nádrž, kde se dají obě tyhle věci regulovat. Opět ale má i tento zdroj své nevýhody. Aby se nádrž vytvořila, potřebujete zatopit vodou údolí a hráz také stojí mnoho peněz a materiálů. Zároveň přijdou o domov všichni ti, kteří žili v zatopeném údolí. Velkým problémem je také to, že se tím zpomalí řeka, změní se její ekosystém a pro mnoho druhů to může znamenat záhubu. Jinak je vodní elektrárna zdrojem, který je velice efektivní a účinný. Například vodní nádrž Mingechevir v Ázerbájdžánu zásobuje z 90% celý Ázerbájdžán a asi z 30 % Gruzii.
Mezi důležité obnovitelné zdroje patří i energie větrná. Ta využívá proudění větru, které roztáčí vrtuli připojenou k elektrickému generátoru. I tento zdroj má své nevýhody. Jedním z nich je zasahování do krajiny, protože 25 m vysoký větrník do krajiny jen svou přítomností velice zasáhne. Také samozřejmě u ní není zaručen výkon – když nebude foukat, nebude elektřina. Výhodou jsou naopak poměrně nízké náklady na výstavbu. Životnost má samozřejmě také omezenou, ale probíhá-li pravidelná údržba, může vydržet velice dlouho.
Kromě toho existují ještě další obnovitelné zdroje jako je biomasa, bioplyn nebo u nás ne příliš využívaná geotermální energie či energie mořského příboje.
Teď se dostáváme k neobnovitelným zdrojům, u nás především uhelným a jaderným. Jsou to zdroje, které jsou sice velice efektivní, ale mají své velké nedostatky a škodí planetě.
K životnímu prostředí a klimatu je nejméně šetrný způsob výroby elektrické energie z uhlí. Uhlí je vysoce efektivní, je ale také velice škodlivé pro ovzduší. V poslední době se sice část škodlivých látek z komínů elektráren zachycuje, přesto je velmi správné nahrazovat tento zdroj energie energiemi obnovitelnými (vláda ČR v současné době jedná, zda ukončí těžbu uhlí v roce 2033 nebo 2038).
Dalším neobnovitelným zdrojem energie je energie jaderná. Ta funguje na principu rozpadu radioaktivních částic, které při svém rozpadu produkují velké množství tepla. Toto teplo ohřívá vodu, která se změní v páru a pohání turbínu. Je to velice účinná elektrárna, která může mít obrovský výkon. Má ale i své problémy, protože mohou uniknout radioaktivní látky jako v Černobylu nebo ve Fukušimě. Dále se musí někde dolovat a dovážet radioaktivní materiál, v našem případě uran. Tato těžba pak zasahuje výrazně do krajiny. Další problém je radioaktivní materiál, který zatím neumíme recyklovat a ukládá se proto pod zem.
Mezi neobnovitelné zdroje energie patří i ropa nebo zemní plyn. Zemní plyn se u nás využívá především na výrobu tepla, je šetrnější k životnímu prostředí než uhlí nebo ropa, ale stále se jedná o fosilní neobnovitelný zdroj.
Elektrická energie se dostane do naší zásuvky z elektrárny přes dráty vysokého napětí, přičemž dochází ke značným ztrátám. Proto je nejlepší využívat co nejbližší zdroje energie, ideálně instalované přímo na našich domech.