Les je obrovský organismus skládající se z množství živočichů, rostlin, hub,lišejníků a dalších. Tento systém je vyvážený a panují tu různé symbiotické i parazitické vztahy. Zároveň je ale velice křehký a jakýkoliv zásah může mít pro prales katastrofální následek. Je to koloběh ve kterém má každý svou úlohu a když jí splní uvolní místo dalším. 

Co se deštných pralesů jsou vyjímečné svou rozmanitostí a biodiverzitou. V pralesech žije více než polovina druhů všech rostlin a značná část živočichů. My pralesy ničíme, kácíme je a vyměňujeme je za rozlehlé palmové plantáže. Spolu s pralesem se zmenšuje i naděje udržet globální změnu klimatu na uzdě. 
V pralese má každý nějakou výhodu a šanci. Musí ale bojovat živočichové o potravu a rostliny např. o sluneční světlo. V pralese není místo. Typickým příkladem může být starý spadlý strom na jehož kmeni a z něhož živin roste množství dalších rostlin a stromků. 

U každé rostliny probíhá fotosyntéza, během níž je pohlcen oxid uhličitý a vypuštěn životodárný kyslík. Nebýt těchto rostlin, byla by hladina kyslíku v ovzduší tak nízká, že by živočichové (mezi nimi i lidé) nemohli existovat. Tyto rostliny (především stromy) teď vyměňujeme za velké supermarkety a rozlehlá parkoviště. V Amazonii a Indonésii mizí pralesy po hektarech a na jejich místě se sází monokultury palem olejných, cukrové třtiny, eukalyptu a dalších plodin. V deštných pralesích žije 70-90% živočichů. Kvůli zemědělství se za posledních 50 let vymýtilo až 50% lesů. Kvůli tomu tam živočichové vymírají po tisících.

Deštný prales je vyjímečný svou rozmanitostí a biodiverzitou. V pralesech žije více než polovina druhů všech rostlin a značná část živočichů. My pralesy ničíme, kácíme je a vyměňujeme je za rozlehlé palmové plantáže. Spolu s pralesem se zmenšuje i naděje udržet globální změnu klimatu na uzdě. Proč se to děje? V čem je problém? Nebo jak to zlepšit? To vše naleznete níže.

Z eukalyptů se vyrábí nerecyklovatelný papír (viz obrázek) a eukalyptový olej. Kácení deštných pralesů se leckde toleruje. Vláda v Brazílii umožňuje zemědělcům prales vymýtit a začít na jeho místě pěstovat zemědělské plodiny. Zemědělci prales vypalují, často daleko větší území, než reálně potřebují. Popel obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, ale kvůli dešťům dochází k rychlé půdní erozi a živiny se tak rychle vyplavují, že již po 2–3 letech se nedá půda pro zemědělství použít. Když zemědělci oblast opustí, prales znovu vyroste, ale nikdy již s takovou druhovou rozmanitostí. 

Toto počínání zásadně přispívá nejen ke změně klimatu, ale dopadá i na zvířata, která v pralese žijí. Nikdo se jich neptal, zda mají kam jít, my jim jen chladnokrevně ničíme jejich domov. A to vše jen pro trošku úrody, která se dá daleko jednodušeji vypěstovat jinak a jinde, příp. pro plnou kapsu peněz těžebních firem. Nám to rozhodně nepřijde správné a chceme to změnit.