Menu
Menu
Velké a úžasné lesy jsou i u nás nebo spíš jen byly. Můžou ještě být? Ano můžou! Kvůli tomu, že jsme se o naše lesy starali špatně a jen pro komerční účely vznikl velký problém. Jaký je to problém? Proč vznikl? A jak z toho ven? To se dozvíte dále.
Les, místo v přírodě vyjímečné svou velkou rozmanitostí a velkým množstvím živočišných a rostlinných druhů na malém prostoru. Pokud chcete skutečně poznat místo plné života, pak je les určitě správným místem.
Život v lese je provázaný mnohými vazbami a jedna malá změna dokáže narušit vyrovnanost celého ekosystému. Lesy se mění podle nadmořské výšky, ale i podle polohy na zeměkouli. Stromy, rostliny i živočichové se vždy přizpůsobili prostředí, ve kterém žili. To je například i důvod, proč se liší listnaté stromy od jehličnatých. Jehličnaté stromy jsou doma v severních zeměpisných šířkách, ve vyšších nadmořských výškách a ve velkých mrazech. Stromy v takových místech jsou vystaveny dilematu. V normálních podmínkách strom shodí listí, když už by hrozilo, že jej poškodí mráz, když je příliš krátký den nebo nedostatek světla. Ale v těžkých podmínkách dalekého severu je období, kdy by se stromům vyplatilo mít listy, příliš
V lese je vše v rovnováze, pokud ji ovšem nenarušíme. To je dobře vidět například na kůrovcové kalamitě. Smrk ztepilý není ani zdaleka v našich podmínkách původní a určitě ne jako monokultura. Sucho jej oslabilo a lýkožrout smrkový (neboli kůrovec) jej pak napadl prakticky na celém našem území. Pokud bychom měli u nás původní smíšené lesy, k takovému zničení lesa by nedošlo. Lýkožrout smrkový napadá jen smrky a navíc by určitě nezničil veškerou smrkovou populaci, pokud by byla rozeseta mezi jinými druhy stromů.
Proč o tom píšu? Chtěl jsem na tomto příkladu ukázat, jak si jako lidé počínáme špatně. A přitom stačí jen myslet. Často se ničí lesní půda tím, že se vykácí celý les. Lesní půda, na kterou teď dopadá přímé sluneční světlo, se tím znehodnotí, mikroorganismy a jejich vazby na les se poškodí. Malé semenáčky rostou rychleji, protože jim nestíní žádný velký strom, kvůli tomu mají řidší dřevo, mezi buňkami vytváří větší vzduchové kapsy, a snáze se pak lámou.
Aktuální iniciativa ZDRAVÉ LESY má za cíl, aby Ministerstvo zemědělství vypisovalo dotace na opravdu účinné metody boje proti kůrovci (lýkožroutu smrkovému): jako jsou umisťování pastí, potírání, vývoz a včasné odstranění ještě neuhynulých stromů. Pomozte nám zachránit a obnovit smíšené lesy!
Přitom stačí jen vysázet smíšený les, různého věku. Každý druh roste jinak rychle, a tak se nestane, že by zbyla holá pláň. Když nějaká kalamita postihne jeden druh, les tím není zničen. Druhová rozmanitost živočichů a rostlin je ve smíšeném lese větší, díky množství organismů, které ekosystému dodávají různorodé živiny. Naopak ve smrkové monokultuře, kde je půda kvůli jehličí kyselá, toho roste méně. Navíc při kácení pouze jednoho druhu či jedné generace, se musí použít šetrnější prostředky místo velkých strojů, které ničí půdu a její diverzitu.
Říkáte si, že háček je asi v penězích. Z takového lesa nemůže být takový příjem jako z monokultury. Ale opak je pravdou, jak dokázal Ing.Peter Wohnleben. Ano, vstupní investice na změnu lesa je o něco vyšší, ale ve výsledku se vám to vrátí. Budete mít kvalitnější dřevo, různě druhové, zdravější a pravidelně. No tak sláva. To je dobrá zpráva, ne? Ano, je. Stačí zapojit rozum a nebát se vstoupit do neznámých vod a snažit se dělat věci správně. Přitom stačí jen malé změny, nemusíte to hned lámat přes koleno a být v tom extrémní. Stačí jen po malých krocích.
A teď si říkáte, co pro naši přírodu mohu udělat já, žiju ve městě, les nevlastním tak co? Věřím, že se třeba to o čem jsem psal, dostane přes vás k někomu, komu to pomůže. Mimo to i vy může